Rezervovat

cs | de | en | ru

Speciality

Zlínský kraj je velmi osobitá část naší republiky, kde se tradice a zvyky – a to nejen ve stravování – udržely po staletí. Proto se v této oblasti dodnes dochovaly unikátní pochutiny, jejichž konzumace neodmyslitelně patří k návštěvě okolí Zlína. Nejkvalitnější zemědělské produkty a potravinářské výrobky každoročně získávají od Ministerstva zemědělství značku „Regionální potravina“ – jmenujme například moravské uzené, švestková povidla nebo Vizovickou slivovici…

Frgály

Valašsko dalo světu obří koláče, které zaujmou svou podmanivě sladkou chutí. Frgál je vyhlášenou specialitou valašské kuchyně. Původní význam slova frgál byl hanlivý a představoval nepovedené pečivo. Postupně se však název frgál ujal pro označení velkého kulatého koláče pečeného v peci. Frgály byly svátečním jídlem a dodnes se rozlišují dle použité náplně – můžou to být povidla – hrušková, švestková či jablková nebo mák s ořechy, tvaroh s krupicí i med. Zcela nevšední je frgál plněný zelím (tzv. zelník). Valašský frgál na tradičních folklorních akcích zkrátka nesmí chybět.

Kyselica

Specialita zlínského kraje – zelná polévka Kyselica. Zde je recept:

24 hodin předem si namočíte fazole (asi 1/2 šálku), druhý den je uvaříte doměkka, přidáte mrkev, petržel, cibuli, česnek a celer. V dalším hrnci povaříte asi 45 minut sterilované nebo sudové zelí a obsahy obou hrnců slijete do jednoho. Zvlášť uvařte hrst hub, na pánvi osmahněte cibuli, přidejte mouku, kterou osmahněte dozlatova, a jíšku i s houbami pak přilijte do hrnce s fazolemi a zelím. Dále uvařte tři vejce natvrdo – ty nakrájejte nadrobno a také přidejte do polévky, do níž předtím rozkvedlejte 3 vajíčka vidličkou. Nakonec přidejte šlehačku (případně promíchanou s moukou) a jednoduchý regionální pokrm je hotov.

Ovčí sýr

Zlínsko je nejen krajem vína a švestek, ale je to také tradičního chovu ovcí (Beskydy). Dnešní ovčí farmy navazují na um svých předků a nabízejí ovčí sýry, bryndzu, žinčici i maso. Jedná se vesměs o výrobky v bio kvalitě a ochutnávka rozhodně stojí za to.

Pohanka

Znovuobjevená obilnina zažívá posledních letech velký návrat do našich kuchyní. Kuchyňské využití pohanky je opravdu přebohaté a fantazii se meze nekladou. Masa můžeme podle chuti obměňovat, přílohy mohou být kořeněné i úplně přírodní. Pokrmy lze upravit i podle toho, zda je konzumují děti, dospělí, starší lidé či nemocní. Pohanka chutná i léčí. Je dietní a bezlepková. Velmi oblíbená je tzv. Pohančená kaša, neboli pohanková kaše z pohanky, omastku, slaniny, česneku a cibule.

Vizovické pečivo

Nejedlé, ale k nakousnutí! Figurky, zvířátka, zdobené věnečky, svícny, srdce, symboly, podkovy, velikonoční a vánoční motivy – to vše se může stát originální ozdobou interiérů, vánočních stromů, květinových váz, svátečních stolů. Pečivo je zdobené kořením a mašličkami, modrotiskem. Pečivo je nekonzumní a při šetrném zacházení vám vydrží po mnoho let.

Mošty

Ovocnářství v Bílých Karpatech má prastarou historii a jablečný mošt si zde od nepaměti vyráběla podomácku řada pěstitelů jablek. Na tuto tradii dnes navazuje moštárna v Hostětíně svými přírodními jablečnými bio mošty vynikající kvality.

Moravský muškát

Víno je lehčí, lahodné, aromatické s výraznou muškátovou vůní. Má světle žlutou barvu. Užívá se hlavně do známkových vín. Oblibu si získalo ještě pod pracovním názvem MOPR 23-33. Pochází ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích (autor Ing. V. Křivánek) a vznikl křížením Muškátu Ottonelu a Prachttraube. Je to muškátová elita zrající s kultivarem Müller-Thurgau, proti němuž má přednost v tom, že její hrozny tak nehnijí. Sklizně jsou pravidelné a dobré, vzdornost proti zimním mrazům je dobrá, muškátové aroma intenzivní. Této odrůdě se daří v těžších půdách. Trpí suchem a rychle ztrácí kyseliny, proto dává nejlepší vína v chladnějších oblastech, kde se kyseliny neztrácejí. Rychle se rozšířil po celé Moravě i v Čechách.

Ryzlink Vlašský

Víno světle žlutozelené barvy, ve vůni neutrální, až typicky vinné. Některé partie nesou květinové zbarvení ve vůni. Vína nižší jakosti jsou tvrdá kyselostí na rozdíl od jakostních vín s příjemnou kyselinou. Často bývá plné až harmonické. Je vhodné k archivaci, podává se k předkrmům, rybám, paštikám, drůbeži a sýrům.

Veltínské zelené

Víno světle žluté barvy s obsahem zelených tónů. Ve vůni nese charakter půdy:
lipová vůně charakterizuje těžké půdy, kdežto mandlová vůně charakterizuje půdu kamenitou.
Rané ročníky nesou svěžest a živost. Doplňuje široké spektrum pokrmů. Mladší vína se doporučují ke studeným masům, vyzrálá k pokrmům z hovězího masa či jemným omáčkám, světlému masu, rybám a drůbeži, k zeleninovým pokrmům a tvrdým sýrům.

Slivovice

Původní výroba pálenky byla velmi primitivní. Ovoce, často i nahnilé, se ponechalo samovolně zkvasit a kvasem se naplnil veliký hrnec. Do hrnce se ponořila třínožka a na ni položila miska. Varný hrnec se přikryl mísou naplněnou studenou vodou. Zahříváním kvasu vznikající alkoholové páry se kondenzovaly na vnější straně mísy a kapaly do podstavené misky. Koncem minulého století bylo na Moravě asi 243 pálenic, z nichž asi polovina zpracovávala peckovité ovoce (švestky, třešně, višně. Konzumní pálenka musí být čirá, bez sebemenšího zákalu. Také uskladnění pálenky je velice důležité. Výroba slivovice má velkou tradici v balkánských zemích a ve střední Evropě, především u nás. Jedním z nejvýznamnějších výrobců slivovice u nás je R. Jelínek ve Vizovicích. Slivovice má i své „lékařské a desinfekční“ účinky: pomáhá při chřipce,problémech se žaludkem, bolestech kloubů a vlastně při všem, co vás trápí 

Pivo Radegast

Základní kámen pivovaru byl položen roku 1965 v Nošovicích. Své jméno nalezl pivovar u mýtického boha Radegasta, kterého staroslovanské pohanské kmeny uctívaly jako boha ohně, slunce, sklizně a pohostinnosti, a jehož socha od Albína Poláška se nachází na jedné z nedalekých beskydských hor – Radhošti. Po privatizaci v roce 1991 začíná Pivovar Radegast psát novou kapitolu v dějinách českého pivovarnictví. Moderní technologické prvky výroby spolu s uměním špičkových odborníků, kteří v pivovaru v minulých letech působili, přinesly českému trhu mimořádné pivo, typově odpovídající klasickému českému ležáku, charakteristickému příjemnou a výraznou hořkostí, plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí. Výrobní sortiment pivovaru tvoří v současnosti piva s různým podílem alkoholu – od nealkoholického přes světlé výčepní pivo až po světlý ležák.

Pivo Janáček

Pivo Janáček se vaří v Uherském Brodě. Dnes se ve stejnojmenném pivovaru vyrábí 9 druhů piv a 1 druh ochuceného piva v 6 příchutích.